fotogalerie
Rozhovor v Mladé frontě Dnes 2004

Datum: 12.11.2004

Autor: JAN HRUDKA Zdroj: Mladá fronta DNES

Signatáře Charty 77 politika znechutila

Šonov - Sedmnáctý listopad roku 1989 byl pro Stanislava Pitaše obyčejným dnem, jakých ho ve vězení mělo čekat ještě sto sedmnáct. Revoluce mu pobyt za mřížemi zkrátila. Posledním rozhodnutím tehdejšího prezidenta Husáka v den, kdy odstoupil, byla amnestie politickým vězňům. Do vězení se dnes sedmačtyřicetiletý signatář Charty 77 dostal za napadení policisty, protože kladl odpor při zatýkání, když se chtěl v lednu 1989 zúčastnit demonstrací v takzvaném Palachově týdnu.
Pitaš měl vždycky smysl pro legraci. Už první uvěznění v roce 1985 mu "zařídila" koláž, v níž zesměšnil Brežněva a Husáka. Na výročí 21. srpna vyvěšoval černý prapor, na 1. máje s kamarády v průvodu v České Skalici rozvinul bílý transparent bez nápisu. "Celé město z toho bylo vzhůru nohama," vzpomíná Pitaš.
Úsměvné je i to, jak se dostal mezi chartisty. "Když jsem se v roce 1979 vrátil z vojny, noviny byly plné hanlivých článků o Václavu Havlovi. Já se tehdy seznámil s prostředím undergroundu a tam se mluvilo úplně jinak. Zajímalo mě, kde je pravda. Sedl jsem na kolo a jel za Havlem na Hrádeček," říká Pitaš, který tehdy žil v Trutnově.
Odjížděl s přesvědčením, že noviny o Havlovi lžou, a na Hrádeček začal zajíždět častěji. Havlovi mu v době své nepřítomnosti svěřovali údržbu usedlosti, sekal tam trávu, štípal dřevo, pořádal Havlovu sbírku gramofonových desek a magnetofonových nahrávek. "On v tom neměl žádný systém," usmívá se Pitaš. Přátelství vydrželo, i když se Havel stal prezidentem. Olga Havlová svědčila Pitašovi na svatbě, on prezidentovi na oplátku uspořádal okázalé přijetí v hospodě, kterou provozoval.
Předlistopadová vězeňská zkušenost přivedla Pitaše nejprve do prověrkových komisí ministerstva spravedlnosti, poté opět do vězení. Tentokrát ne jako vězně, ale jako vedoucího prevence ve věznici v Odolově.
Dnes Pitaš žije na svém statku v Šonově u Broumova, pracuje u silniční správy a stejně jako před listopadem 89 k sobě zve přátele, muzikanty, lidi z undergroundu, bývalé disidenty. O politiku se přestal zajímat. Říká, že mu v ní chybí slušní lidé. "Nevidím rozdíl mezi bolševikem a ODS. Samí tuneláři, podvodníci, falešná konta, vymýšlení sponzorů. Jsem znechucen," říká trpce.