fotogalerie
Andrej Stankovič v Zájezdě

Datum: 19.03.1999

Autor: JAN HRUDKA Zdroj: Mladá fronta DNES

Básník Andrej Stankovič na krátko vymění poetický Parnas za hospodu

Česká Skalice Hospoda Ruchadlo v Zájezdě u České Skalice dávno není jen lákadlem pro milovníky zlatavého moku, ale zejména častým cílem vyznavačů rockové či folkové muziky. A protože o jejím majiteli Stanislavu Pitašovi je známa jeho dávná spjatost s českým undergroundem a on svou minulost nezapřel ani jako restauratér, na scéně jeho podniku vystupují především zpěváci a kapelystojící mimo hlavní hudební proudy. Dnes dostanou kulturní aktivity v Ruchadlu další rozměr. V pořadu nazvaném Večer s poezií vystoupí básník Andrej Stankovič.

Poezie v hospodě? Kunsthistorik Vlastimil Havlík z českoskalického muzea, který bude večer uvádět, se jen usměje: "Už kdysi jsme si se Standou Pitašem říkali, že by bylo dobré nabídku kapel rozšířit i o mluvené slovo a recitaci."

V pořadu, který začíná ve 20 hodin, se přece jen odkutálí jablko daleko od stromu. Rockoví fanoušci mohou znát některé Stankovičovy básně ve zhudebněném provedení Plastic People of Universe, jeden z textů si v sedmdesátých letech na debutové album vydané ve Švédsku vybral písničkář Vladimír Veit. Letos devětapadesátiletý Andrej Stankovič je širší veřejnosti znám spíše ze svého občanského povolání. Je totiž knihovníkem, a to ne zrovna ledajakým, jeho oficiální titul zní: knihovník Kanceláře prezidenta republiky. Vedle práce v labyrintu knižních regálů na Pražském hradě se věnuje esejistice a filmové kritice především v Kritické příloze Revolver revue a v týdeníku Respekt. Pamětníkům jeho jméno připomene legendární literární časopis z druhé poloviny šedesátých let Tvář, s nímž Stankovič spolupracoval už jako student. I když se Stankovič už tenkrát věnoval poezii, prvních tištěných sbírek se dočkal až po listopadové revoluci. "Většina Stankovičových sbírek vycházela v samizdatu a vydávat se začaly po revoluci. Nejstarší z nich Noční zvuk pionýrské trubky, Patagonie už byla připravena k vydání v roce 1969, ale sazba byla rozmetána, protože se Stankovič stal v době normalizace nežádoucím," říká Havlík. Když Stankovič podepsal Chartu 77, nebylo na oficiální publikování ani pomyšlení. A tak jeho diplomová práce věnovaná osobnosti významného prvorepublikového nakladatele Josefa Floriana, již v roce 1975 obhájil na Filozofické fakultě Karlovy univerzity vyšla poprvé až v roce 1983. "Unikátní je, že vyšla nadvakrát. Nejprve v samizdatové edici Expedice a ve stejném roce knižně v exilovém nakladatelství Opus bonum v Mnichově," upozorňuje Havlík.

Dnes už je vydavatelský dluh vůči Stankovičovi téměř vyrovnán. V minulých letech se na knižních pultech objevily sbírky psané v sedmdesátých a osmdesátých letech Osvobozený Babylon-Slovenský raj a Variace-Kecybely-Elegie-Nikdycinky. Poslední vydaná sbírka To by tak hrálo, aby nepřestalo pochází už z autorovy porevoluční tvorby. Cestu ke čtenářům si našel i jeho Florian. Autor studii přepracoval a loni ji vydalo nakladatelství Votobia pod názvem Okradli chudého s podtitulem Příběh Josefa Floriana a jeho díla. Andrej Stankovič však asi nebude posluchačům v sále Ruchadla jen číst. Organizátoři večera očekávají, že dojde i na vzpomínky a zážitky z let, když byl blízkým spolupracovníkům Václava Havla i jeho častým hostem na víkendové chalupě na Hrádečku u Trutnova. To však nejsou jediné Stankovičovy vazby k východním Čechám. "Maturoval v Jičíně a než nastoupil na filosofickou fakultu, pracoval jako dělník v pardubické Synthesii. Odtud také dojížděl do Prahy do redakce Tváře," připomíná Havlík. Stankovičovo čtení by mělo být zároveň jakýmsi prubířským kamenem, zda se v Ruchadle kromě rocku uchytí i jiné žánry. Možná mu organizátoři proto dali i podtitul První čtení.

"Rád bych v těchto básnických pořadech pokračoval. Dalšími hosty by se měli stát Ivan Jirous-Magor a Jáchym Topol," plánuje Pitaš.